Kage Wars RPG - Navždy spolu
 
PříjemPříjem  PortalPortal  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  
Najdete nás na facebooku: Sledujte náš portál

Share | 
 

 Věděli jste, že to přijde!

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2, 3, 4, 5, 6  Next
AutorZpráva
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Věděli jste, že to přijde!   Tue Feb 16 2016, 00:30

Slunce zapadalo. Ninjové tábora se konečně vzpamatovali z výbuchů, které proběhly. Yuki vyrazila na výpravu společně za Bijin, aby zjistila, proč má jakési vidiny, které ji vedou k tajemné propasti v blízkých horách. Obě byly obklopeny velkými horami, které byly místy obaleny sněhem a slyšeli jen krásné ticho, které zde panovalo, protože hory tlumily jakékoliv okolní zvuky. Kaishin se probral ve své cele, kde mu krvácelo místo, ve kterém měl dříve své oko. Hleděl z věže malým oknem, které bylo opatřeno mřížemi, které sály jeho chakru, aby nebyl schopen uniknout. Viděl jak v dálce za horami zapadá krásné slunce. Byla to nádhera, nikdy neviděl zapadat slunce v takové výšce. Viděl do dálky a všiml si, jak na obloze poletuje Kaitův orel. Viděl jak před hradem stojí jeho otec s matkou. O něčem si povídají a pak k nim přišel i Daisuke. Z té výšky to vypadalo, jako kdyby se jeho rodiče s Daisukem hádali, což bylo určitě kvůli tomu, že je Kaishin zavřený.


"Mě to ale nezajímá, Daisuke!" Zařvala Maeko na Daisukeho, když jim řekl, že Kaishina prostě nemůže pustit, že o tomhle rozhodne rada. Nemůže nechat nepotrestaný takový čin. "V klidu Maeko, dobře to dopadne. Kaishin je tam alespoň v bezpečí. Teď musíme vyřešit, kam zmizel Kiro s tou holkou, jak že se to jmenuje?" Zeptal se Kokai. Daisuke hned jméno doplnil. "S Eve. A já vím, kde jsou." Řekl. Jenže v ten moment uviděl Kaishin z dálky něco, co dříve neviděl. Nevěděl o čem se hádali, protože to neslyšel, ale viděl vše až moc dobře. Kokai se najednou zuřivě rozešel proti Daisukemu a chytl ho rukama za tričko. "Kde, Daisuke?!" Naléhal vytočený Kokai. "Jsou s Batsuem. V Konoze." Odpověděl Daisuke. Jenže v ten moment mu Kokai napálil dost nepříjemnou pěstí na tvář až se Daisuke zapotácel. Než se stihl Daisuke oklepat, tak ho Kokai popadl znovu za triko a začal mu sázet pravačkou jednu pěst za druhou. Skončil až ve chvíli, kdy ho zezadu popadla Maeko a odtáhla dál. Daisuke se pomalu zvedl ze země s tím, že si rukou otřel krev, která mu tekla z pusy, nosu i rozseklého obočí. "Mluv sakra!" Zařval naštvaně Kokai a Maeko se ho stále snažila držet, protože by Daisukeho pravděpodobně úplně umlátil. Daisuke se konečně oklepal a postavil na nohy. "Potřebují vědět, co jsou ta čísla a s ním jsou v bezpečí. Však víš, co Batsu umí. Potkali SuiSuie, jsou v bezpečí." Odpověděl a v ten moment se Maeko zapotácela. Kokai se trochu uklidnil, ale zároveň měl v obličeji výraz velkého překvapení. "Suizu je živý? Můj bratr je v Konoze?" Zeptala se nechápavě a hleděla na Daisukeho. Ten jen kývl hlavou. "Musíš jet za nimi, Kokaii." Řekla tiše svému muži, který se zle díval na Daisukeho a nevěřil tomu, co mu zrovna řekl. Nechápal, jak někdo něco takového mohl udělat. "Jedu za nimi do Konohy a ty pojedeš se mnou. Co jsi způsobil si taky vyžereš. Jsme otci našich činů!" Zařval na Daisukeho Kokai a ukázal na něj prstem. "Jestli se jim něco stane, tak ti přísahám, že tě zabiju a je mi jedno, že se známe celý život. Nejdříve mi zatkneš syna a ještě pošleš mého druhého syna do Konohy, kde je kousek od Jira a potenciálně i Malekaie? Jedeš se mnou a Kaishin dostane svobodu nebo řeknu všem, co jsi dopustil a pak si hledej jiný tábor." Řekl Kokai dost naštvaně a Daisuke jen mlčel. Neměl na to co říct. Sám věděl, že udělal hroznou chybu, ale doufal, že to nějak ututlá. "Maeko můžeš jít propustit Kaishina." Řekl Daisuke. V ten moment ho Kokai popadl za rameno a postrčil ho před sebe směrem k přístavu. Otočil se směrem k Maeko. "Já našeho syna dostanu zpět, neboj. I tu holku." Řekl dost přesvědčivě, ale pak už společně s Daisukem za hradem nastoupili na loď, se kterou se rozjeli směrem ke Konoze.

Mezitím

Kaito Ryugo byl na hlídce společně s Kaizenem Igaku. Kaitův orel létal na obloze a hřál se slunečními paprsky, které pomalu mizely za horami. "Celkem klidný večer, že? Ráno bylo strašné. Ještě teď čerpám svou chakru." Řekl Kaizen a plácl Kaita po zádech. "Ticho." Řekl Kaito a hleděl do dálky. "Tak promiň, jsi nějak přešlí. To je kvůli tomu, že Nami zase odešla?" Zeptal se Kaizen a bylo na něm vidět, že se o Kaita dost zajímá. Bral ho skoro jako nejlepšího přítele. "Ne, je až podezřelé ticho. Neslyším ptáky. Není slyšet vůbec nic." Odpověděl mu Kaito, při čemž si všiml, jak na moři odplouvá Daisuke s Kokaiem. Neřešil to, protože mu přišlo něco hodně divného. Kokai s Daisukem už byli za horizontem a ztratili se z dohledu. V ten moment začal Kaitův orel dost vyvádět. Kaito chtěl použít svůj orlí zrak, jenže v tu chvíli mu přímo před nohy dopadl jeho orel s šípem v těle.


Kaizen s Kaitem se na sebe podívali a když odvrátili svůj zrak na příchodovou cestu, tak uviděli jak po ní běží horda lovců. Bylo jich strašně moc. "Běž varovat tábor! Já je zdržím!" Zařval Kaito a Kaizen na nic nečekal - ihned se rozeběhl k hradu. Tak pojďte. Pomyslel si Kaito. Když doběhli kus k němu, tak pod nimi najednou začala bouchat země. Byly tam připravené bomby. Sundalo to kolem 20ti lovců. Jejich části těl létaly ze strany na stranu. Natáhl dva šípy do svého luku a namířil přímo proti nim. Vystřelil a poslední co přední lovci uviděli bylo to, jak letí dva šípy, který se najednou rozdělily na stovky jiných, které vypadaly jako letící blesky, akorát byly krásně rudé. Někteří se vyhnuli, ale další popadali v hnusných křečích k zemi než najednou zemřeli. Kaito natáhl další šíp, ale to už na něj z jedné hory skočil jeden z lovců a povalil ho na zem. Kaito se rychle probral a nasázel muži několik ran svým lukem, díky čemuž se dostal z jeho spárů. Poté složil pečeť a udeřil do něj rudý blesk, díky čemuž se přesunul před hrad. To už tam doběhl Kaizen a začal řvát "Poplach! Poplach! Jsme napadeni!" Maeko v tu dobu zrovna zacházela do hradu, protože chtěla propustit svého syna, ale to teď udělat nemohla. Z hradu začali vybíhat všichni ninjové. Postavili se v řadě před cestu, po které běželo strašně moc lovců. Jenže to už vybuchla obrovská skála, přes kterou předtím Kiro s Kaishinem vyšli ven. Obrovskou dírou začala vybíhat další část armády lovců. Kaishin to vše viděl, ale nemohl se dostat ven, žádné jeho jutsu nefungovalo, protože to blokovala samotná cela.

Maeko se postavila před ninji. "Teď je náš čas! Teď dokážeme těm obyčejným lidem, že nejsme postradatelní a že máme jistou úlohu v tomto světě! Daisuke s Kokaiem tu nejsou, takže musíme ubránit náš domov ať to stojí, co to stojí! Jdeme si pro ně!" Zařvala Maeko a všichni ninjové pozvedli své ruce nebo zbraně a sborově zařvali "Za Suichu!" Jenže to už se vzduchem nesl obrovský černý mrak od lovců. Byl to mrak plný jedu, který měl ninjům zablokovat chakru. To však nepočítali s Kaizenem a Sayarem Igaku, kteří skočili před všechny ninji, poskládali několik pečetí a vymrštili několik kuliček před sebe. Ty hned bouchly a vypustily bílý mrak, který vcucnul ten černý a úplně ho neutralizoval. Hned na to už se ninjové rozeběhli přímo proti lovcům. Vzduchem létaly ohnivé koule, blesky, ale i kusy želez, které vyvolával Yoi. Probíhala obrovská bitva, o které Yuki nevěděla, protože byla v horách a Kaishin mohl jen přihlížet. Jako první uviděl jak skrz díru ve skále přichází někdo, kdo vypadá úplně jinak než normální lovci. Byl to totiž samotný Malekai.

"Konečně jsem to tu našel. Teď zabiju toho hajzla Kaita a vezmu si, co je právoplatně mé. Ta hnusná holka, co mi utekla a ten hajzl, co mi zabil ženu. Budy pykat za to, že můj syn nikdy nespatřil denní světlo, protože zemřel v Asuře." Řekl si sám pro sebe Malekai když přicházel blíž a blíž k bojišti. Pak však jeho oči spatřily Kaita, který se zrovna vypořádal s jedním z lovců. "Ty!" Zařval na něj Malekai. Kaito se ihned otočil a uviděl to, co chtěl vidět už nějakou dobu. Byl to obličej tohoto muže, který mu již delší dobu vyhrožoval a Kaito se mu jen posmíval tím, že zpět do Kumogakure posílal zmrzačené lovce. "Na tebe jsem se těšil." Řekl tiše Kaito a vystřelil proti Malekaiovi několik šípů. Jenže ty se zarazili ho několik železných chapadel, která vyšla z Malekaiových zad. Kaito odhodil svůj luk a celé jeho ruce se obalily rudým bleskem. Rozeběhl se přímo proti Malekaiovi. Malekai si od Kaita držel odstup a jen odrážel jeho rány svými železnými chapadly. "Copak, nic jiného tě neučili, ninjátko?" Utahoval si z Kaita. To už ale do Kaita udeřil rudý blesk a přemístil se přímo za Malekaie, kterého chtěl udeřit do zad, čímž mu chtěl zničit jeho chapadla. To se mu však nepovedlo, protože zpoza Malekaiových zad vylétl jakýsi modrý prach, který obalil celé Kaitovo tělo a Kaito nehybně spadl k zemi. Necítil nic. Měl úplně zneutralizované nervy. Malekai se pak jen v klidu otočil a příkrčil se tak, aby Kaito slyšel jeho šepot. "Na tohle jsem čekal dost dlouho." Pošeptal mu a ohnal se proti němu svým chapadlem.

Ale smůla byla, že chapadlo obalil led, který pak i chapadlo utrhlo. Odlétlo několik metrů pryč a Malekai zařval bolestí. Pravděpodobně musel mít chapadlo nějak připojené i k tělu. Teď už měl jen tři. "Budeš muset počkat." Pošeptal mu znovu a otočil se směrem odkud přišel ten útok. Zde stála dost unavená Maeko, která dlouho nebojovala, ale teď musela. "Ale, ale, copak to tu máme? Nejsi ty nějaká ledová královna? Vypadáš nějak unaveně nebo ne? To je asi tou vaší přeceňovanou chakrou." Zasmál se a pomalu k ní přicházel. Mezitím ninjové dál bojovali s ostatními lovci. Lovců bylo strašně moc a vůbec neubývalo. Ninjové už byli dost unavení. Sayaru všechny obíhal a dával jim pilulky, které jim dodávaly chakru. Yoi uzavíral do svých obrovských železných vězení velké počty lovců, které pak nechal uvnitř železa udusit. A teď stála Maeko proti samotnému Malekaiovi. Malekai se šíleně bavil. To, že mu kdysi Kiro zabil manželku s ním muselo nějak hnout. Muselo ho to nějak poznamenat, jelikož teď neměl žádné city a jediné, co ho pohánělo, byla myšlenka na pomstu. Chtěl vypudit všechny ninji a bylo mu jedno jak, chtěl je všechny mrtvé. "Udělala jsi chybu, že chráníš takového hlupáka." Zařval Malekai a rozeběhl se proti Maeko. Ta proti němu začala metat jednu ledovou kouli za druhou, jenže těm se vyhýbal díky tomu, že se odrážel od země pomocí svých chapadel nebo se zase přitáhl z jedné na strany na druhou, aby se něčemu takovému vyhnul. Když byl kousek od ní, tak dala ruce k sobě a následně je zase vymrštila, při čemž se od ní do všech stran vyvalil sníh a ten ho odrazil. Ze sněhu se pak vytvořil obrovský sněhový drak, který měl ledové tesáky a rozletěl se přímo proti Malekaiovi. Jenže to už se před Malekaie dostala chapadla, která se na konci rozevřela a zazářila modře, při čemž celého draka pohltily a Maeko pocítila, že ji tím ukradl i dost chakry, protože draka musela pomocí chakry ovládat. Padla na jedno koleno a zhluboka se nadechovala.


Malekai se začal dost smát. Smál se tak, že to slyšel skoro i Kaishin, který jen bezmocně hleděl ze své cely. Pomalu kráčel k vyřízené Maeko. "Pověz mi sněhová vločko, kdepak najdu takzvaného Kiru Suikafuurado a Yami Kurosu? Chci je jen hezky pohladit po tváři." Ve chvíli, kdy zmínil ta dvě jména, tak se na něj Maeko podívala a odplivla si. "Mého syna nedostaneš, ty hajzle!" Zařvala. To byla chyba. Malekai nevěděl, že je to její syn. "Ah, no tak to je paráda! To všechno mění." Zařval a na Maeko se rozletělo jedno chapadlo. To chapadlo se však zastavilo o železem obalené ruce Yoie. Yoi poté cukl a jedno celé chapadlo Malekaiovi vytrhl ze zad. Yoi vypadal také dost unaveně. To Malekaie dost zabolelo a už se mohl spoléhat jen na svá poslední dvě chapadla. "Pozor na záda, když už někoho bráníš." Řekl Malekai s mrknutím směrem k Yoiovi, ve chvíli, kdy se vzpamatoval z té bolesti. V ten moment se Yoio otočil, ale nic nestihl. Zřítil se k zemi s oštěpem zabodnutým do břicha. Padl na bok přímo před Maeko. "Tak, kde jsme to byli?" Zeptal se Malekai a jen se pousmál, při čemž se proti Maeko vyřítilo další chapadlo. Maeko máchla rukama a odrazila ho sněhovou vlnou, poté se rychle zvedla a rozutekla se směrem k hradu. Ale to už ji další chapadlo prolétlo skrz břicho a ona se skácela k zemi. Poslední, co viděla byla Kaishinova tvář za mřížemi, než se odebrala do věčných lovišť, protože ji Malekai chapadlem vyrval srdce, které pak chapadlo pustilo k zemi. "Věděli jste, že to přijde!" Zařval a pomalu se vracel ke Kaitovi.

Když tohle Kaishin uviděl, tak pocítil obrovskou sílu a jako kdyby jeho chakra úplně vybuchla, protože se jeho cela rozletěla do všech stran a on měl volnou cestu ven.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Feb 16 2016, 18:48

Kaishin Suikafuurado

Levitující kámen mu stihl podat pár odpovědí. Nikdy by ho nic takového nenapadlo, že by existovali démoni a lidské schránky pro ně. Pozorně poslouchal a úplně zkameněl když mu řekl, že jednu z částí má Suizu Suikafuurado.
"Ne-nemůžu přece zabít někoho kdo je z rodu, ikdyž toho člověka vůbec neznám!" Vykřikl a to už se probudil ve své cele. Ihned se posadil a byl tak trochu mimo, hleděl před sebe do zdi přičemž přemýšlel nad tím, co se právě stalo. Zničeho nic mu ale z místa, kde měl dříve oko, začala téct krev. Nepříjemně to pálilo a Kai jen potichu zasyčel. Rukou si přejel po pásce a následovně po tváři, aby setřel krev čímž jí spíše rozmazal. Nastavil před sebe rozevřenou dlaň a s trochu vyděšeným pohledem se díval na zakrvácenou ruku.
"Co-co se to semnou děje?" Pomyslel si dost zmateně. Potřeboval přijít na jiné myšlenky, protože v té cele by mu z toho všeho za chvilku hráblo. Pomalu tedy přistoupil k oknu kde sledoval nádherný západ slunce. Aspoň něco ho zahřálo u srdce. Přemohl se na malý úsměv který vykouzlil díky tomu nádhernému pohledu a jentak zíral do dále. Netrvalo to ale dlouho, jeho oko upoutalo něco mnohem jiného. Maeko, Kokai a Daisuke kteří o něčem debatili před hradem. Co bylo ale ještě zvláštnější, že jeho otec začal Daisukeho pořádně mlátit. Poté někam odešli a situace se trochu uklidnila. Nevěděl co si o tom myslet.. Bylo toho na něho až příliš za poslední den-dva a tak se to v něm začalo pomalu ale jistě hromadit. Pak se ale stalo něco co vůbec nečekal. Nastal obrovský útok lovců. Bylo to něco jako nečekané přepadení ale ve velkém. Strhla se velká bitva mezi obyvateli Suichu a lovci.
"H-hej! Pusťte mě ven!" Zakřičel a pevně stiskl mříže na okně, kterými se díval ven. Odpovědi se nedočkal a tak mohl jen bezmocně sledovat to co se děje venku a kolem. V tom už ale viděl nějakého muže s železnými chapadly jak bojuje s našimi nejsilnějšími. Vypadal jako jejich velitel ale to mu bylo celkem jedno protože ho spíše zajímala jeho činnost. No potom ale přišlo něco, co byla poslední kapka k tomu aby ho všechny ty události zlomili. Hřebík do rakve jeho povahy milého vtipálka který vše bral s nadhledem a pozitivně.



Zahlédl jak se jeho matka složila k zemi. Chapadlo toho muže jí probodlo skrz na skrz a následovně si dovolil, jí ještě vyrvat srdce z těla. Když to Kaishin viděl na své vlastní jediné oko, zůstal stát úplně v šoku. Byl jako tělo bez duše který jen stálo s vytřeštěným pohledem. Zornička mu kmitala ze strany na stranu a jediná jeho reakce byla, že mu ztekla slza po jeho bledé tváři.
"Ma-mi..." Vydal ze sebe šeptem a jeho výraz v tváři se začal měnit v pohled, který ještě nikdy předtím neměl. Pomalu se mu pohnuli konečky prstů, pak celé články a následovně se zmohl na křečovité stisknutí pěsti. Zklopil hlavu a před očima mu začali probíhat vzpomínky na matku. Její krásná tvář a nekonečný úsměv který ho vždy držel nad vodou. Její starostlivý pohled když jí neposlech nebo vyvedl něco s Kirou. Její sladká pusa na čelo a to všechno se spojilo v jedno a zopakoval se mu před očima pád jejího těla na zem. Vše mu to v tu chvíli probíhalo jako živé obrazy a jemu se z toho doslova zamotala hlava. Zamlžilo se mu před očima a on viděl jen pohybující se rozmazanou podlahu pod svýma nohama. Skoro omdlíval když v tom přišel nával obrovské chakry která začala proudit v jeho těle. S jejím probuzením se probudil i Kaishinův hněv a znovu pevně popadl mříže na okně.
"Aaaaaaaaaaaaaarghhhh!!!!" Hlasitě a dlouze zařval, že to museli slyšet i lidé před hradem a nastalo velké uvolnění chakry z jeho těla do okolí, což vyrvalo mříže ze země a zničilo to i celou celu jako tlaková vlna. Cítil obrovskou sílu a nenávist která ho teď poháněla byla jako záložní motor který se po 19ti letech zapnul. Nevěděl zda jeho jednání bude jeho, nebo to bude jen jeho tělo které má jediný cíl, ale rozeběhl se a proskočil oknem aby se dostal před hrad co nejrychleji. Jediné co vnímal byl obrovský náboj chakry v jeho těle a úplně reflexivně při svém pádu z okna složil pečetě.
"Katon: Goukakyuu no Jutsu!" Vykřikl tónem který u něho taky nikdo nikdy neslyšel, stejně tak jako on sám. Velká ohnivá koule nabírá na velikosti podle toho, kolik do ní uživatel vloží chakry. Kaishin do plic nahrnul úplné obrovské množství chakry. Nikdy by si na takové množství netroufnul, ale teď ani nepomyslel na následky takže musel vytvořit opravdu obrovskou kouli která ještě ze vzduchu směřovala na muže s chapadly. Doufal že díky její velikosti a překvapivému útoku ze vzduchu nebude útok čekat a nestihne se něčemu tak obrovskému vyhnout včas. Bylo mu i jedno jestli to schytá někdo ze Suichu v jeho blízkosti, měl jasný cíl a cítil tak obrovskou nenávist, že neměl v plánu ustoupit ani o krok.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Feb 16 2016, 19:34

Malekai

Šel pomalu dorazit ležícího Kaita, který se nemohl ani hnout a mohl jen sledovat, jak zabil Maeko. Yoi se s oštěpem v břiše pomalu plazil na boku pryč. Všichni ninjové bojovali s lovci. Ninjové však prohrávali. Jenže všichni přestali s bojem ve chvíli, kdy se ozvala obrovská rána z nejvyšší věže hradu. Podívali se tím směrem a uviděli, jak z ní vyskakuje Kaishin, který už v letu z úst vypustil obrovskou ohnivou kouli. Yoi se stihl odplazit pryč, ale Malekai s Kaitem to už nestihli. Jenže to už z boku proběhl Kaizen, složil pečeť a společně s Kaitem se přemístili zpět k hradu za Kaishinovi záda. Malekai vystřelil svá dvě chapadla před sebe. Chapadla se rozevřely a začaly z dálky vcucávat chakru z ohnivé koule, díky čemuž se koule zmenšovala. Jenže to nestihly vcucnout celé a Malekaie zasáhl oheň. Když zmizel černý dým z ohořelého dopadu koule, tak tam dřepěl Malekai, který byl obalen jakýmisi železnými řetězy a lanky, které ho uchránily před ohněm. Jenže Kaishin tím způsobil něco víc. Ninjové když uviděli, jakou sílou se obul do samotného Malekaie, tak se povzbudili a začali odrážet lovce. Našli novou naději a nehodlali se vzdát. "Ale, ale, čím jsem tě naštval, plamínku?" Zeptal se s výsměchem Malekai. "Copak chceš přijít i o to druhé oko?" Zvolal na něj z dálky, protože od sebe byli vzdáleni tak 100 metrů.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Wed Feb 17 2016, 18:29



Kaishin Suikafuurado

Dopadl na zem z velké výšky, až jeho pád pod nohami rozvířil prach ve velkém. Pomalu se vzpřímil a pohleděl do dáli na Malekaie který se ohni ubránil. Přesně jak očekával. Odhrnul si ofinku z obličeje a ukázal tak světu svůj nový výraz ve tváři. Výraz plný nenávisti ale také plný odhodlání. Pomalu si prohlídl bojiště a ninji, které svým příchodem povzbudil. Normálně by mu takové působení na okolí udělalo velikou radost, protože miloval když mohl být střed pozornosti ale tentokrát mu to bylo jedno. Šlo mu o úplně něco jiného.
"Takhle nás chcete porazit? Myslíte si, že sem můžete jentak vtrhnout a vyhladit nás? Pozorně se podívej kolem sebe, to co vidíš jsou silní shinobi ze Suichu. Bojujeme, žijeme a umíráme pro své blízké. Teď se podívej na sebe, ty se jen snažíš zabít to co se ti zachce protože si myslíš, že je to tak správné. Bojují za tebe lovci kteří k tomu beztak byli donuceni. Jste jen loutky toho kdo je nad vámi, jeden tahá za nitky a vy uboze děláte co se vám řekne. Opravdu si myslíš že s takovou dokážete zlomit naše odhodlání? Naše duše, naše životy?" Řekl velmi hlasitě až skoro křičel aby ho bylo slyšet co nejvíce. Pomalu se otočil a svůj pohled odvrátil na ninji který moc dobře znal a byli v jeho blízkosti.
"Vy, co tu stojíte a bojujete. Zbudovali jste útočiště pro své rodiny, pro své děti. Postavili jste místo kde potomci ninjů mohli dál žít, dospívat, užívat si krásy života a spoustu dalších věcí. Vy jste již dokázali spoustu úžasných věcí, vaši rodiče a zase ti jejich přidali ruce k dílu a tak vznikla Suichu. Vznikl tak domov nás všech který jste doteď hájili a ochraňovali! Nenecháme se zatlačit do kouta někým kdo si myslí, že používat chakru je špatné! Nenecháme aby svou černotou pohřbili to, za co jsme do dnes bojovali a stále bojujeme! A tak povstaňte, chopte své zbraně a vyžeňte ty hajzly z vašich domovů zpátky tam, odkud přišli!" Poslední věty řval co mu hlasivky stačili až to bylo skoro děsivé. Následovně se otočil zpět na Malekaie a lovce kteří bylo v jeho blízkosti. Složil ruce k sobě a složil Hitsuji pečeť http://147.32.8.168/files/images/Hitsuji.gif kterou používal pro koncentraci chakry. Jeho tělem začal onen chakrový oběh probíhat ještě 2x rychleji a vítr prudce zvedl Kaiovi vlasy a uvolněné části brnění. Z této pečetě pokračoval v několika dalších které poskládal tak rychle, že to bylo spíš jako kdyby se jeho ruce jen mihaly přes sebe.
"Katon: Karyuu-Endan!" Vykřikl s velkým nádech a vypustil ohnivou bombu na největší skupinku lovců která byla v dosahu, aby zasáhl co nejvíce cílů najednou. Zároveň chtěl založit plošně požár, aby odřízl alespoň jednu cestu k hradu. Věděl že na toho týpka s katonem nevystačí, doton by mu neublížil a nemá u sebe kunaie ani žádnou zbraň aby mohl něco zkusit. Chtěl tedy Malekaie popřípadě nechat na někom, kdo na něho stačí, třeba na Kaita.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Feb 18 2016, 13:59

Malekai

Předstoupil před něj Kaishin, který vedl hlasitý a motivační monolog. Všichni okolo dál bojovali, ale ninjové to vše vnímali. Slyšeli všechna jeho slova a pořádně se opřeli do svých útoků. Došlo jim, že pokud tu teď poleví, tak bude všemu konec. Ztratí to, co takovou dobu budovali. To si nemohli dovolit. Malekai počkal až Kaishin domluví a ještě než vypustil oheň, tak se lehce usmál. "Hoši, tady to balíme." Zvolal s mávnutím ruky na odchod. "Ten týpek mě přemluvil." Zvolal, ale lovci bojovali dál, už Malekaie znali. Malekai se pak zase otočil směrem ke Kaishinovi. "Nah, dělám si prdel. Měl jsi hezký monolog, ale chybí ti tam jakási souvislost. Už víme, kde žijete, tak je hloupost, abyste dál bojovali, můžeme prostě jen znovu přij...." Nedokončil větu, jelikož pocítil velkou bolest, když mu někdo ze zad vytrhl zbývající dvě chapadla. "Dost keců, hajzle." Ozvalo se za jeho zády ve chvíli, kdy letěl čelem k zemi, protože ho Kaito skopl k zemi ve chvíli, kdy držel v každé ruce jedno z jeho hnusných chapadel. Kaishinův oheň zapálil několik lovců, ale málem i ninji, kteří se jen tak tak vyhnuli. Udělalo to velkou ohnivou čáru skrz kterou na sebe ninjové s lovci hleděli. Ale to už Kaishin uviděl, jak po moři přijíždí několik lodí se znakem Kumogakure. Bylo jich tak osm. Suichu tohle však měla vychytané, protože v moři byly tajné podvodní miny, ve chvíli, kdy tam jedna zabrousila, tak vybuchla a vybuchly všechny okolní miny. Z čehož nakonec zůstaly pouze dvě lodě. Moře se zbarvilo do rudé barvy, která vznikla zbytky lovců. Na každé lodi bylo tak deset lovců. Ninjové na nic nečekali, proskočili ohněm a vrhli se na zbytek lovců na souši, aby se s nimi stihli vypořádat než se sem dostanou lodě s posilami.
"Tak dělej ne? Chtěl jsi snad mě!" Zařval Kaito, při čemž uviděl, jak jeden Igaku běží k vyřízenému Yoiovi a táhne ho pryč, aby ho zachránil. Malekai se zvedl ze země. Kaito konečně viděl, že jsou jeho záda něčím zvláštní. Jako kdyby mu z těla vystupovaly kosti, ale nebyly to kosti, protože měly černou barvu. V ten moment z jeho páteře vyletělo několik řetězů z podivné slitiny a rozletěly se přímo proti Kaitovi. Kaitovi ruce opět vzplanuly, použil je k tomu, aby odtrhl ty jednotlivé chapadla. Dal je před sebe, ale s řetězy, co měli na svých koncích bodce, to nic neudělalo, prostě jen prolétly ohněm a zabodly se do jeho rukou. V tu chvíli sebou Malekai trhl tak, že strhl Kaita k zemi. Poté trhl znovu a řetězy se mu vrátily zpět do páteře. Poté se konečně otočil tváří ke Kaitovi. "Skoncujme to teď hned." Řekl mu a vyhrnul si svou bílou košili, která však byla skoro celá od krve. Kaito uviděl, jak má Malekai vystouplé žíly, které však vypadaly černě. Pravděpodobně to nebyly klasické žíly, ale nějak upravené. "Vy ninjové nechápete, že chakra vás zpomaluje. Tělo s novou technologií jde strašně kupředu." Promluvil a dohrnul si rukávy. "Sleduj." Dodal s cuknutím rukou a najednou mu popraskala kůže na rukou, ze které vytekla černá tekutina a obalila celé jeho ruce. Poté se napřáhl pravou rukou, takže se Kaito připravil na obranu a následný proti útok. Máchl a Kaito dal ruku tak, že si ubrání stranu, kam chtěl Malekai udeřit. Jenže dostal ránu z druhé strany. Uslyšel křupnutí své čelisti a pak odlétl asi dva metry do strany, kde se zastavil o jednoho z tréninkových panáků. "Proč ovládat chakru, když mohu ovládat celou svou kapacitu mozku a tím pádem modifikovat své tělo?" Zasmál se Malekai a sledoval, jak se Kaito zvedá.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Feb 18 2016, 21:37

Kaishin Suikafuurado

"Chybí souvislost? Myslíš že po tom co budeš mrtvý se sem budeš moci vrátit?" Odvětil naštvaně plný adrenalinu ale to už Malekaie napadl Kaito. Odehrál se krátký souboj který byl završen silným úderem do Kaitovi brady. Když to Kai viděl na nic nečekal a rozeběhl se směrem k nim. Ze země sebral nejbližší katanu po nějaké mrtvole a cestou přesnými a rychlými údery sekl po lovcích kteří byli v cestě. Byl zrychlený z toho návalu chakry a se svou přesností udělal víc než dost výpadů během své cesty. Když doběhl k místu dění, skočil vedle Kaita, podepřel ho pod ramenem a odskočil s ním ještě pár metrů dál.
"Si v pohodě?" Řekl potichu a zabodl katanu do země vedle sebe.
"Hele, není nutné ho tedy pohřbít. Stačí ho jen zahnat na ústup. Jakmile se stáhne, stáhnou se i lovci. Bez posil, Daisukeho a Kokaie nemáme moc šanci ho tu sundat úplně." Vysvětlil potichu Kaitovi aby to slyšel jen on a nikdo jiný.
"Jeho ústup bude i jejich porážka. Nepřepínej se tolik..." Odmlčel se a znovu se vzpřímil před očima Malekaie.
"Nevím co všechno má v rukávu, ale můžu ti pomoct z dálky. Mohl bych si půjčit tvojí základní výbavu ninji?" Řekl opět jen pro Kaitovi uši a pevně uchopil katanu v ruce. "Potřebuju kunaie s lístkama..."
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Feb 18 2016, 22:27

Kaito

Objevil se u něj Kaishin, který ho dostal do bezpečné vzdálenosti od Malekaie. Malekai byl magor, ale zase nebyl zbrklý. Skoro nikdy neútočil první, vždy jen čekal na chyby svého protivníka, což mu dost šlo. Kaito kývl hlavou a podal Kaishinovi několik kunaiů, shurikenů i výbušných lístků, sám s nimi moc nepracoval, jelikož se spoléhal na svůj luk a šípy. "Ty to nechápeš Kaishine. Pokud se odsud dostane jediný lovec, tak prozradí naše místo a můžeme se s hradem rozloučit." Řekl, ale s poměrně velkými bolestmi, protože měl zlomenou čelist. "Musíme je zabít a to do jednoho." Ve chvíli, kdy to dořekl, tak si prokřupal prsty a sundal si luk ze zad, při čemž do něho zasadil šíp. "Buď připravený. Až to schytá, tak ihned zaútoč." Šeptl, ale to už Kaishin uviděl, jak šíp začal zářit rudě a vypouštěl do okolí malé rudé záblesky. Kaito vystřelil. Šíp letěl a pořád se zvětšoval a zvětšoval až vypadal jako nějaký obrovský oštěp tvořený jen hromadou rudých blesků. Když měl šíp narazit na Malekaie, což měl, protože letěl šílenou rychlostí, tak se jen zastavil ve vzduchu. Malekai totiž natáhl ruku a ta prošla skrz šíp. Následně ji sevřel a šíp chytl do ruky. Měl teď v ruce přes metr a půl dlouhý bleskový šíp, který otočil přímo proti Kaitovi a Kaishinovi. Na nic nečekal a ihned šíp mrskl zpět na ty dva. "Sakra!" Špitl Kaito a uskočil do strany. Doufal, že se vyhl i Kaishin, jelikož když šíp dopadl na jejich místo, tak vybuchl a do všech stran šlehly blesky. Kaitovi to nic neudělalo, jelikož je na okolní výboje už zvyklý, ale pokud se nedostal Kaishin do bezpečné vzdálenosti, tak ho to mohlo poranit. "Vážně si myslíte, že na mě budou působit ty vaše laciné triky? Já jsem úplně na jiné úrovni než vy ninjové!" Zařval Malekai a začal se šíleně smát.

Mezitím

První loď už dorazila do přístavu a vyskočilo tak 10 lovců, kteří si ihned stáhli své masky. Každý měl na krku nějaké číslo. Rozeběhli se přímo na ninji ze Suichu. Hned z dálky na ně začali sesílat různé elementární techniky, protože šlo o Malekaiovi zmanipulované ninji, kteří bojovali po jeho boku. To už ale ze střešního okna jedné z věží hradu vylezl Ryo Suikafuurado, který si stoupl na střechu. Viděl akorát přijíždět poslední loď. Vložil šíp do své kuše a zamířil přímo k nebi. "Sayonara, hajzlové." Poté vyplivl z úst cigaretu, která doletěla na hrot šípu a tím se hrot zapálil. Vystřelil šíp, který letěl přímo k nebi. Poté si dal kuši na záda a začal skládat hromadu pečetí. Ve chvíli, kdy šíp zmizel mezi mraky, tak dokončil pečetě a tleskl. "Kisho Henka no Jutsu!" Hned jak to dořekl, tak zahřmělo a během pár vteřin se na obloze vytvořily velké temné mraky a spustil se přímo nad Suichu silný déšť. Poté se napřáhl pravou rukou a následně jí máchl směrem k poslední přeživší lodi při čemž zařval, protože si to žádalo dost koncentrace "Aaah!" V ten moment z nebes vylétl obrovský blesk, který ozářil úplně celé okolí a ozvala se obrovská rána, jak blesk udeřil do lodě. Aby toho nebylo málo, tak se pod lodí vytvořil velký vír ve kterém mizeli všichni ti lovci. Napřáhl se znovu a opět máchl, ale tentokrát směrem k pobřeží, kde byli lovci z první lodi a zjistilo se, že jsou to zmanipulovaní ninjové s čísly. "Aaaah!" A v ten moment se kolem nich zvedl písek, který se zformoval do několika seti bodáků, které se do nich zabodly a lovci padli bezvládně k zemi. V ten moment se Ryovi protočily oči a začal se kutálet po střeše dolů, protože použil své nejsilnější jutsu, kdy ovládl počasí a bohužel omdlel. Padal přímo na zem, což by znamenalo jeho smrt, ale naštěstí ho zachytil Sayaru Igaku a v klidu ho položil do bezpečí. "Dobrá práce Ryo, konečně ses probudil." Řekl tiše a poté odběhl zpět na bojiště.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sun Feb 21 2016, 16:13

Kaishin Suikafuurado

Přikývl na Kaita místo poděkování a zbraně si zastrkal za pas, jelikož neměl svůj váček na zadku.
"Pokud jde o tohle, tak už dávno mohli jednoho z té velké armády poslat aby zatím prozradil naší pozici zatímco my tu bojujeme. Navíc, neřekl jsem že bych ho nechal dojít domů." Poslední slova řekl celkem naštvaně a vypadalo to, že v sobě něco hrozně moc dusí, aby se soustředil a mohl jednat s chladnou hlavou. To už na Malekaie Kaito vystřelil svůj velkej šíp, kterej nám ale vzápětí hned vrátil. Kaito hodně rychle uskočil a Kaishin to zkusil také, nebyl však tak rychlý a při dopadu pár blesků zasáhlo Kaiovu nohu. Oklepal si tedy popálenou nohavici z které se v tu chvíli kouřilo a pomalu se vyškrábal na nohy. Snažil se tu bolest v noze ignorovat a tak na nic nečekal. Složil několik pečetí.
"Běž!" křikl na Kaita protože i jemu muselo dojít, že na dálku moc šanci nemáme.
"Doton: Retsudo Tensho!" Udeřil velkou silou pěstí do země a ta začala křupat jak při zemětřesení. Všude pod Malekaiem a jeho okolí asi 20 metrů začala rupat zem na spoustu kusů. Každá část se začala pohybovat a vytvořilo to jakési pole které vypadalo jako erupce. Vzhledem k tomu že Kaito byl dobře obratný a ninja, tak neměl být problém se k němu dostat. Zato Malekai v epicentru si mohl pěkně nabít na pohyblivé zemi. Čekal na to co udělá Kaito a byl připravený na další útoky ze zálohy jako jeho podpora.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sun Feb 21 2016, 22:53

Země okolo Malekaie začala praskat a rozjíždět se do stran. Tohle Malekai nečekal. Proto se pokoušel z toho centra dostat, ale vůbec to nešlo. Přeskakoval z jedné trhliny na druhou. Jako kdyby Kaishin objevil něco, co Malekaiovi dost škodí, protože se tomu nemůže bránit. Všechny útoky letící vzduchem nebo zblízka dokázal ubránit, ale jakmile šlo o plošný útok, který vycházel ze země, tak se mu vůbec nedařilo. To už ale vystartoval Kaito, protože viděl, že tohle Malekaiovi nedělá vůbec dobře. Rozeběhl se, poskládal pečetě a Kaishin uviděl, jak se mu zablesklo pod nohami, odrazil se a blesk mu dodal sílu, takže skočil přes 10 metrů daleko a přes dva metry do vzduchu. Letěl vzduchem přímo směrem k utíkajícímu Malekaiovi. V ten moment se Kaitovi zablesklo kolem ruky a napálil Malekaiovi zezadu přímo do zad, čímž ho úplně uzemnil. Malekai odlétl mimo epicentrum a jen ležel u země.

Kaito stál kousek od něj a neměl jistotu, zda k němu může vůbec dojít. Nevěděl, co přesně udělá. V tomhle byla přesně síla lovců. Ninjové techniky znají a někteří vycítí chakru nebo nebezpečí, ale u lovců se nikdy nevědělo. Lovci vždy dokázali něčím překvapit. A zrovna Malekai ukázal, že má par es v rukávu. Jenže teď se nehýbal. Kaito se ohlédl přímo za Kaishinem, protože si nebyl úplně jistý, zda se má přibližovat. Jenže ve chvíli, kdy se otočil, tak z Malekaiových zad opět vylétly černé řetězy a obmotaly se Kaitovi kolem krku a kolem rukou. Kaito pocítil, že nemůže použít chakru. Malekai se ihned zvedl a došel si přímo ke Kaitovi s tím, že ho stále držel svými řetězy. Bylo na něm vidět, že ten úder ho celkem zničil, protože už neměl ten samý výraz jako předtím. Tentokrát vypadal i trochu unaveně a z úst mu tekla krev. "Vidíš situaci v jaké se nacházíte? Myslíš, že můžete vyhrát?" Zeptal se Malekai, ale pravda byla taková, že stále nebylo poznat, kdo vyhrává, jelikož se stále okolo hradu válčilo. "Můžete se vzdát a vše bude dobré." Dodal. V dálce viděl Kaishin, jak za zády Malekaie přichází Bijin, zrzavé děvče z rána. Bijin poskládala pečetě a najednou se Malekaiovi řetězy zbláznily. Odhodily Kaita pryč a začaly napadat Malekaie.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Mon Feb 22 2016, 17:18

Kaishin Suikafuurado

"Tohle je má chvíle!" Pomyslel si když viděl jak řetězy začali napadat Malekaie a on ztrácel rovnováhu na pohyblivé zemi. Vytáhl tedy katanu ze země a rozeběhl se přímo na něho. Nechtěl nic nechat na náhodě a tak vytáhl kunai s výbušným lístkem a hodil mu ho pod nohy. Nemělo mu to ublížit, ale výbuch vytvořil kouř, díky kterému Malekai musel ztratit i viditelnost. Kaishin tedy nahromadil chakru do katany aby byl útok silnější a při běhu udělal krok do strany. Zaútočil tedy z jiného směru než ho viděl Malekai běžet a když vběhl do kouře z výbušného lístku, udělal výpad a mířil Malekaiovi z boku pod paži. Díky jeho přesnosti mířil přímo na oblast, kde má člověk srdce. Pokud uspěl a bodnutí se mu povedlo, silně zatlačil do rukojeti aby ho katana probodla skrz na skrz. "Chcípni!" Vykřikl sám sobě v duchu při svém útoku a pomalu ztrácel chladnou hlavu. Kaito ho už v tu chvíli nezajímal, měl jasný cíl.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Feb 23 2016, 17:05

Malekai

Kaishin hodil kunai s výbušným lístkem, který se zabodl kus od Kaita a Malekaie. Bylo to dost nezodpovědné, protože mohl zranit i Kaita, ten si však poradil a odskočil pryč, ale když uviděl Kaishina, jak běží na Malekaie, tak hned poznal, že ho chce zabít, což by byla osudová chyba. Naprosto chápal, proč to Kaishin chce udělat, ale zde museli myslet na dobro vesnice, které by určitě pomohlo, kdyby měli v moci někoho jako je Malekai. Podíval se rychle na Bijin a ta věděla přesně to, co má udělat. Kaishin proběhl dýmem a Malekai uviděl zbraň, která mu vezme každou chvílí život a nemohl s tím nic udělat, protože se zrovna uklidnily řetězy a na poslední chvíli si všiml útočícího Kaishina.

"Jsem těhotná, Kaii." Řekla půvabná žena s drobnou postavou. Malekai stál hned před ní, protože zrovna přišel a políbil ji, pak mu řekla tu novinu. Malekai zůstal stát jako opařený a hleděl do jejích krásných očí. Chvíli mlčel, ale pak se mu na tváři objevil úsměv značící nadšení. Popadl ji kolem pasu, přitiskl k sobě, nadzvedl a dvakrát se s ní otočil dokola než ji zase postavil nohami na zem. "To je skvělá zpráva Asuro! A to nám sem zrovna vedou jednoho z těch ninjů, který by nám mohl pomoct s domácností. Nelíbí se mi, že s nimi otec zachází jako se zvířaty a zrovna my dostaneme nějakého mladšího, tak se o něj můžeme postarat, aby pochopil, že se tu může mít dobře a vyplatí se mu, když nám sám bude pomáhat." Řekl nadšeně. Mluvil o Kirovi, kterého zrovna přiváděli z vězení, kde měli všechny ninji. Asura se pak od Malekaie trochu odstrčila a zakroutila hlavou. Poodešla k oknu a podívala se do dálky. Měli krásný výhled na hustý les. "Vždyť víš, jaký mám na ně názor, Kaii. Víš, že je to pro mě jen zvěř, která se navzájem generace po generaci vraždila." Řekla mu. Malekai se trochu pousmál, došel k ní a objal ji. Společně hleděli z okna. Poté ji potichu pošeptal do ucha. "Tenhle je jiný, vím to."

Proběhla Malekaiovi hlavou jedna z jeho nejsilnějších vzpomínek. Poté už jen koukl k nebi a tiše řekl. "Jdu za tebou, Asuro." Věděl, že zemře. Ale když už byla katana kousek od jeho srdce, tak Kaishin pocítil, jak ji nějaká síla stáhl k zemi a jen se zabodla přímo do Malekaiovy nohy. Malekai zařval bolestí a v ten samý okamžik Kaishina k zemi strhl Kaito, který po něm skočil. "Nemůžeš ho zabít!" Zařval na něj, když ho držel na zemi. Kaishin uviděl, jak Malekaie obaluje železný prach, který ho uzavřel do jakési velké krychle, která měla na svých vnějších bocích jakési černé pečetě. Bijin se ujistila, že jim jen tak neuteče. Kaito se pomalu od Kaishina zvedl a zle na něj hleděl. "Nemůžeš dopustit, aby tě chuť po pomstě donutila takto jednat! My nejsme jako oni!" Zařval a ukázal na lovce, kteří se pomalu stahovali, jelikož viděli, že jejich vůdce je poražen. "My jsme jiní! My nejsme zvěř, která jen tak vraždí! A on nám může zařídit přežití. Potřebujeme ho! Na pomstu své matky budeš mít dost času, teď nemůžeš myslet sobecky, ale musíš myslet na všechny, které tu znáš. Měl jsi teď v rukou jejich životy!" Už to neřval, spíše to říkal jen jemu, ale důrazně. Nemyslel to zle, ale chtěl, aby to pochopil. Kaishinova katana poté prolezla skrz železnou krychli a spadla na zem, kde ji zvedla Bijin a donesla ji Kaishinovi.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Feb 23 2016, 21:27



Kaishin Suikafuurado

"Mám tě!" Zaradoval se sám v duchu když v tom nějaká síla odvrátila jeho katanu, takže jí jen bodl Malekaiovi do nohy.
"Co?!" Vydal ze sebe překvapeně a to už ho strhl Kaito k zemi přičemž začal křičet. To už ale Kaishin nevydržel a začal sebou cukat silně odstrčil Kaita že pro změnu položil on jeho.
"Nech mě být!!! Co je to s vámi k sakru?! To on vedl útok na Suichu, to kvůli němu tu umřela spousta dobrých ninjů kteří nikdy neudělali nic špatného! Za svoje činy si nezaslouží žít už ani minutu! Je mi u p*dele jestli budu jako oni ale nedám slitování někomu kdo si ho nezaslouží! A ty...!!" Křičel až u toho skoro prskal. Vytrhnul Bijin katanu z ruky kterou mu podávala a máchl s ní rozzuřeně přímo na Kaita. Jeho rudé oko zářilo nenávistí a ve tváři měl doslova šílený pohled. Svou katanu ale zastavil těsně nad hlavou Kaita asi jen centimetr od jeho čela. Ztěžka vydechoval a vypadalo to že ho popadl nějaký záchvat. Díval se několik vteřin přes rameno Kaitovi, kde v dálce viděl mrtvé tělo své matky.
"Aaaaargghhhhhh!!!!!" Zařval a otočil se směrem k železné krychli v které byl uvězněný Malekai. Odstrčil surově Bijin ze své cesty a silně udeřil katanou do té kostky. Nemělo to samozřejmě žádný efekt ale Kaishin znovu zvedl svou katanu a opět udeřil. Znovu a znovu. Rány byli tak silné že od čepele létali jiskry a na železném objektu zůstávaly malé rýhy.
"Zabiju tě slyšíš mě?! Zabiju tě !!!!!" Zařval na celé kolo a udeřil katanou tak agresivně že jí o železnou krychli zlomil vejpůl. Půlka čepele co se odlomila, a odrazila se přesně směrem, který by každý očekával. Vletěla Kaishinovi přesně mezi rameno a klíční kost. V těch místech měl naštěstí část brnění, ale stejně ho pěkně řízla když v těch místech sklouzla po jeho těle. Čepel se následovně zabodla vedle Kaishina do země a po jejím ostří steklo pár kapek krve na písčitou zem. Zůstal stát před krychlí a jeho tělo se chvělo jako by mu byla strašná zima. Jeho dlaň se rozevřela a na zem spadla i rukojeť s druhým kusem čepele.

"Proč..." Nebyl schopný už ani nad něčím přemýšlet. Z posledních sil ještě do krychle udeřil holou pěstí a potom se u ní skácel na kolena. Hlavou opírajíc se o železnou konstrukci zůstal nehybně klečet a po jeho tváři ztekla jedna veliká slza kterou v sobě celý ten boj držel.
"Kiro.. bratře.. kde tě mám..."
"Yuki.. obejmeš mě ještě naposledy?..." Napadalo ho jako jediné co by mu v tuhle chvíli mohlo pomoci. Věděl co bude muset udělat, ale jak se s nimi rozloučit? Nenápadně? Přemýšlel o budoucnosti jakoby měl jasně stanovené co udělá, až sebere sílu na to vstát. Nemůže tu zůstat. Za několik uplynulých dní se toho stalo tolik že tohle prostě dál nezvládá.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Feb 25 2016, 16:13

Kaishin zuřivě mlátil do železné krychle, ve které je uvězněný Malekai. Kaito neřešil to, že ho Kaishin skoro napadl, bral to jako reakci na to, že mu odepřel něco, co toužil udělat celý boj. Bijin málem spadla k zemi, když ji Kaishin strčil, ale to teď také nemohla řešit, protože se rozeběhla ke svému bratru, kterého léčil Kaizen Igaku. Chytla ho za ramena a tiše šeptala nějaké motivační řeči. Mezitím lovci padli. Do jednoho zůstali ležet na zemi a tvořily se pod nimi kaluže krve. V ten moment se všichni ninjové radostně otočili směrem k velké železné krychli a pozvedli ruce nahoru. Zadívali se přímo na Kaishina, který byl psychicky vyřízený, ale oni nevěděli, co se přesně stalo. Ticho prolomil až teprve Sayaru, který pozvedl ruku a hlasitě zvolal "Kaishin!" Nezvolal to z důvodu, že ho chtěl rozveselit, ale zvolal to kvůli tomu, že to bral jako správné, protože to on je namotivoval, když ho uviděli, jak vyskočil z věže a připojil se k nim. Motivoval je tím, že se beze strachu pustil do boje a hned s pravděpodobně tím nejsilnějším. To pozvedlo hlavy všech ninjů a rozhodli se bojovat za dobro celé vesnice. Když to Sayaru zvolal podruhé, tak už se k němu přidal další ninja. Pak další a další až takto skandovali všichni ninjové ve vesnici.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sat Feb 27 2016, 17:22

Kaishin Suikafuurado

Kaishin chvilku klečel zdrcený emocemi a to uslyšel jak ninjové skandují jeho jméno.
"Moje jméno? Proč?" Pomyslel si a pomalu zvedl hlavu. Pomalu se vyškrábal na nohy a otočil se na všechny co byli za jeho zády. Nevěděl co si má myslet. Nechápal proč skandují jeho jméno když nic moc neudělal a už vůbec ne to, co udělat chtěl. Bylo jako malé zahřátí na duši po tak špatném dnu. Rozhlídl se kolem sebe a pak zvedl ruku aby se stišili.
"Hrdí ninjové ze Suichu Kyanpu, není třeba vyvolávat mé jméno. Nedokázal jsem nic, nic co by změnilo výsledek téhle bitvy. To Vy jste bojovali jako nikdy a dosáhli jste vítězství proti velké přesile. Vy všichni jste hrdinové co ubránili své domovy před armádou těch bezcitných zvířat. Buďte pyšní na své vítězství a bojujte dál za své životy. Tohle je jen začátek ale já vám slibuji, že tuhle válku skončím a pošlu do pekel všechny, kdo se postaví do cesty ninjům!" Zakřičel na okolí a pomalu se vydal skrz davem k tělu své matky.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sun Feb 28 2016, 13:50

Kaishin promluvil k lidem, ale poté začali všichni ještě více skandovat. Bylo vidět, že si absolutně neuvědomuje, co způsobil. Nevěděl, že tím jak rozbil část nejvyšší věže, skočil do pole a neohroženě se vrhl do boje, tak v ostatních probudil odvahu a chuť do boje. Byla to od něj pořádná dávka motivace, kterou v tu chvíli zrovna všichni potřebovali. Poté Kaishin došel ke své matce. To už ale do přístavu dorazila loď z Konohy, ze které vystoupil Daisuke, Batsu, Eve a Kokai s Kirem ve svém náručí.

Daisuke procházel kolem padlých lovců, ale i padlých ninjů. Nevěřil tomu, co viděl. Vše bylo od krve nebo spálené na prach. Obloha byla čistě jasná, takže měsíc a hvězdy celé území krásně ozářily, tudíž bylo vše vidět. Člověk by si řekl, že je to i celkem krásná noc, kdyby na zemi nebylo tolik mrtvých. Lidé na něj koukali a čekali, co z něho vypadne, ale on neměl slov. Nemohl říct vůbec nic. Je ten typ člověka, který má vše promyšlené a myslí o několik tahů dopředu, co ostatní, ale nepočítal s takovouhle věcí. Prostě mlčel. To už ale zpoza jeho zda prošel Kokai Suikafuurado, který držel svého syna v náručí. Pak uviděl něco, co vidět nechtěl.


Maeko? Pomyslel si Kokai a nehybně zůstal stát na svém místě. V náručí držel Kira, kterého k sobě teď ještě více přitiskl, protože nemohl uvěřit tomu, co z dálky viděl. Držel ho tak silně, protože doufal, že je to vše jen sen a probudí se. V jeden den je jeho jeden syn na pokraji smrti a života, zemřela mu žena a nedokázal si představit, co musel prožít samotný Kaishin, který se proklínal za to, co udělal Suichu a byl zde během chvíle, kdy padla jeho vlastní matka. To nemůže být pravda. Pomalu došel k mrtvému tělu jeho ženy, u kterého byl i Kaishin. "Kaishine?" Vypadlo z něj se slzami v očích. Pomalu položil Kira vedle matky a pak padl na kolena, při čemž hleděl na nehybné tělo své ženy. "J - jak?" Vypadlo z něho a kroutil hlavou ze strany na stranu, protože tomu stále nemohl uvěřit.

"Já nevím, kde je." Řekla tiše Maeko, která seděla u stolu, kde si podepírala svou hlavou dlaněmi a koukala do stolu, při čemž se lehce klepala. Kokai stál u dveří a pěstí praštil do vedlejší stěny. V ten moment vyšel mladý Kaishin. "Kde je bráška?" Zeptal se, ale nedočkal se odpovědi. Nikdo z nich to nevěděl. Viděl jen, jak pomalu padají slzy na stůl, které padaly z očí Maeko. Poté se otočil Kokai a došel ke Kaishinovi, u kterého si pomalu dřepl. "Tvůj bráška musel na výlet. Brzy se však vrátí." Řekl mu a poté ho objal. "Já pro něj dojdu, protože vím, že se ti po něm stýská." Šeptl mu do ucha a pak ho ještě silněji přitiskl ke svému tělu. "Ty musíš zatím dělat společnost mamince, aby se necítila sama, jasný?" Dodal už ve chvíli, kdy mu koukal přímo do očí a pak na něj mrkl, při čemž mu spadla hrouda sněhu přímo na hlavu. Kaishin byl na tohle zvyklý a vždy mu to vytvořilo úsměv na tváři, protože měl rád otcovi vtípky. Kaishin se rozeběhl k Maeko, které skočil na klín a poté ji objal. "Neboj! Já se o tebe postarám!" Zvolal nadšeně a smál se. Kokai kývl na Maeko a poté si vzal svou zbroj. "Neboj, já našeho syna dostanu zpět." Řekl tiše a poté vyšel z pokoje, při čemž zamířil pryč z vesnice.

Vzal si mrtvé tělo své ženy a položil si její hlavu na stehna. Poté se k ní ohnu celým tělem a objal ji. Kaishin mohl vidět, jak po jejím těle stéká hrozně moc slz. Kokai však mlčel, až po chvíli promluvil. "Přivedl jsem ho. Už nikam nepůjde. Kaishin a Kiro všechno změní." Šeptal ji tiše do ucha. Kaishin to slyšel, ale těžce tomu šlo rozumět, vzhledem k tomu, že Kokai brečel. Jenže to už v dálce uslyšeli hlas Daisukeho. Kokai položil Maeko zpět na zem a pomalu se zvedl. Kaishin v jeho očích nikdy neviděl nic takového. Bylo to poprvé, co viděl Kokaiův naštvaný výraz.

"Tohle je ten moment! Ten moment, kdy jsme porazili lovce! A dnes započne nová éra! Spojí se všechny tábory a společnými silami dobijeme celý svět a ninjové se vrátí zpět na výsluní!" Zvolal Daisuke, ale v ten moment dostal ránu od Kokaie a zapotácel se k zemi, ale ustál to, při čemž se pomalu napřímil. To už byl ale Kokai opět u něj a kopl ho přímo do hrudníku, kvůli čemuž spadl Daisuke na záda. Kokai k němu poté vymrštil několik stříbrných ampulek, které se rozprskly na Daisukeho těle a obalily jeho nohy i ruce ledem, aby se nemohl pohnout. Poté vytáhl rukojeť katany, ze které najednou vyjelo ledové ostří. Pomalu šel přímo k ležícímu Daisukemu a s tím, že ho bodne přímo do srdce. "Za to všechno můžeš ty! Kdybys nevyslal Kira do Konohy, tak teď není v bezvědomí a má žena není mrtvá!" Zařval to tak, že to slyšel celý tábor. Nikdo se ani nehnul, protože se Kokaie každý bál, jelikož vždy působil jako vtipálek, dokonce i v těch nejprekérnějších situací, ale tentokrát v jeho tváři viděli něco úplně jiného, na co nikdo nebyl zvyklý. Když byl Kokai čepelí katany kus od Daisukeho srdce, tak Daisukemu z hrudníku vyletělo několik kostí, které obalily Kokaiovo tělo a odhodily ho pryč. Poté kosti zničily led a následně zajely zpět do těla. Daisuke se následně zvedl ze země. "Kokaii." Řekl, ale to už k němu znovu Kokai šel s úmyslem, že ho probodne. Znovu se napřáhl a sekl. Daisuke nastavil ruku, do které se katana zasekla. Sykl bolestí, ale pak se oklepal a popadl Kokaie za rameno, při čemž ho přitáhl k sobě. "Maeko je mi líto, ale nemohl jsem tohle předpokládat. Mrzí mě to." Špitl a pak se od něj Kokai odtrhl, při čemž vytáhl katanu z jeho ruky a zasunul ji zpět do svého pouzdra. "Toho budeš litovat. Požaduji volby na nového vůdce! Člověk jako ty nemůže být ve vedení. Máš hromadu plánů, o kterých nevíme a nemůžeme s nimi nic udělat. Chci, aby každý věděl, co se s táborem děje a co je dále v plánu, aby se nestalo, že budeme napadeni a já budu pryč!" Zvolal naštvaně Kokai a mrskl katanou k zemi, která se tam zabodla a poté pomalu začala tát. Pak se otočil a odešel zpět k padlému tělu jeho ženy, kde si dřepl a hleděl ji do očí. Pak se podíval na Kaishina. "Jsi v pořádku?" Zeptal se ho ustaraně.

Mezitím k Bijin a jejímu bratrovi Yoiovi doběhl lékařský ninja, který začal Yoie uzdravovat. Bijin se poté zvedla a doběhla přímo k Sayaru Igaku, který si zrovna zasunul své pilulky do pouzdra u pásku. "Co tu děláš Bijin? Nemáš být náhodou s Yuki?!" Zeptal se ji a nechápavě na ní hleděl. "Došly jsme tam a spustily se dolů. Dole je však jakási bariéra, kterou mohla projít jen ona a nemohla projít zase ven. Proto jsem doběhla sem, abych vám to sdělila, ale to už jsem se musela připojit k boji. Nevím, co mám dělat. Musíte jí pomoct." Vysvětlila mu rychle, ale to už ji odstrčil a rychle se rozeběhl směrem k horám, kde je Misuteri. Bijin na nic nečekala a běžela hned za ním.

Kaito Ryugo stál u obrovské železné krychle, která byla zapečetěná a polštářky prstů se jí dotýkal. Hleděl na padlé ninji a truchlícího Kokaie, který to teď neměl se svými syny jednoduché. Pak přejel pohledem na Daisukeho, který stál uprostřed davu, který na něj pokřikoval, protože je probudily slova samotného Kokaie. Kokai a Daisuke byli vždy nejlepšími kamarády, ale poslední dobou se vše změnilo. Co se to děje? Pomyslel si Kaito a kroutil hlavou. Poté praštil dlaní do krychle, ze které se ozval jen tlumený smích. "Copak, nějak vám to v táboře neklape, že?" Ozval se Malekaiův hlas, ale Kaito mlčel, věděl, že nemá cenu, aby s ním mluvil. Svůj pohled zastavil na truchlícím Kokaiovi, který zrovna mluvil ke Kaishinovi.

Mezitím se dav okolo Daisukeho uklidnil a pomalu začali táhnout mrtvá těla ninjů směrem k přístavu. Kaizen Igaku otevřel malou stodolu, ze které začal společně s ostatními tahat dřevěné lodičky. Bylo jich zde skutečně mnoho, protože byly připravené na potenciální úmrtí. V Suichu bylo zvykem, že se ninjové nepohřbívaly, ale položily se na jednotlivé loďky, které poté vyslali po moři a následně je z dálky zapálili. Věřili, že si ninja nezaslouží pohřbení jako lovci, kteří jsou ukládání pod zem a následně sežráni červy a podobnou havětí. Věřili, že pokud budou vysláni na širý oceán a zapáleni, tak teprve pak jejich duše i tělo najdou klid. Kokai pohlédl na Kaishina. "Musíme jít. Musíme dát tvé matce klid."

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Myri
Chunnin
Chunnin
avatar

Počet příspěvků : 321
Datum založení účtu : 29. 05. 15
Věk : 21

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Mar 01 2016, 15:53

Eve Kurosu

Bylo velmi zajímavé poslouchat to, čím si prochází právě Kiro. Eve si přála, aby se Kiro vrátil takový, jaký byl. Kdyby se vrátil v tom stavu, kdy by byla první na jeho listu mrtvých, tak by to znamenalo, že by ho musela "zabít" znova, ale takovou věc by už neudělala. Drž se Kiro. Ty to zvládneš. Věřím ti. Pomyslela si a pak se podívala na břeh. Suichu Kyanpu zahaloval mohutný dým, který se vláčel vysoko do oblak. Co se to stalo? Zaútočil někdo na hrad? Prolítlo jí hlavou při pohledu na Suichu. Po Daisukeho řeči věděla, že se jednou opravdu bude muset smířit s tím, co udělala, protože s něčím takovým se moc dlouho žít nedá. "Jsem prokletá... držíc démoní katanu, která si bere mojí životní sílu. Lepší to být snad nemůže." Řekla si pod nos a pak se postavila a zatáhla katanu do pochvy. "Děkuju za informace." Řekla směrem na Daisukeho. Loď už dojela do přístavu a všichni se hned vylodili. Eve se taktéž vylodila a sledovala ostatní. Kirův otec opět rozehrál hezké divadlo, které nakonec skončilo úplně stejně jako v Konoze. Nový vůdce, huh? Kirův táta si asi neuvědomuje, jak je na tom Konoha. Po tom co jsme odjeli, tak to tam začalo bouchat, jakoby někdo Konohu bombardovat. Pomyslela si a pak si sedla na jedno polínko. Myslím si, že Daisuke je dobrý vůdce. Naše cesta do Konohy měla dobrý důvod. On si to asi neuvědomuje. Je třeba taky něco obětovat pro dobro druhých. Dodala si v mysli a čekala, jestli se bude ještě něco dít.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Tue Mar 01 2016, 23:05

Kaishin Suikafuurado

"Malekai..." řekl jedním slovem jako reakci na otcovu otázku. Pomalu přenesl pohled na Kira kterého Kokai položil vedle matky a zatnul ruku v pěst. Pozorně poslouchal vše co otec řekl a naprosto chápal jeho chování vůči Daisukemu který se ještě pokusil o své veřejné řeči.
"Jak se ... opovažuješ...?" Řekl potichu a pomalu se vyhrabal zpátky na nohy přičemž prstem úkazal na Daisukeho.
"Jak se opovažuješ něco takového říkat ty hajzle! Takhle se staráš o vesnici? O dobro Suichu? Vždy jsem tě měl za dobrého vůdce, vzhlížel jsem k tobě, bral jsem tě s respektem. Vše to byla jen iluze o pravém Daisukem? Plánuješ za zády nás všech, pošleš mého bratra na smrt aniž bys o tom někomu řekl, natož jeho rodině. Nedokážeš ani ochránit Suichu!" Křičel už na celé kolo aby ho všichni slyšeli a otočil se na ninji kteří zde bojovali.
"Naprosto souhlasím se svým otcem, požaduji volby na nového vůdceho. Někoho, komu skutečně záleží na dobru Suichu, někoho kdo je schopný vést své lidi a ne hrát svou hru ve stínu. Pokud tak neučiníte, opustím Suichu Kyanpu nadobro. Pod jeho vedením už nebudu ani den." Pověděl a kývl přitom na Kokaie že to myslí vážně, tak ať se nepokouší mu to nijak vyvrátit. Potom se pomalu přemístil zpátky ke své matce a lehce ji pohladil po tváři.
"Ano.." Pověděl potichu a vzal tělo matky do náruče, přičemž zamířil s ostatními do přístavu
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Wed Mar 02 2016, 18:56

Kaishin se zvedl a rozhodl se říct Daisukemu vše, co měl na srdci. Daisuke jen stál a vše poslouchal. Nemohl na to říct vůbec nic, protože věděl, že v jistém ohledu měl Kaishin pravdu. Měl před všemi hromadu tajemství. Byl momentálně všemi nepochopený a jediný, kdo v tom něco fakt viděl, tak byla samotná Eve, která měla podobný pohled jako Daisuke. Vše měl pod kontrolou, ale sesypalo se to ve chvíli, kdy se Kokai dozvěděl o Kirovi v Konoze a musel tam jet. To, že byla napadena Suichu byla jen shoda blbých náhod, se kterými sice počítal, ale rozhodně ne tak brzy. Kaishin domluvil a naštvaně odešel za svým otcem. V ten moment se však z davu ozvalo. "Jo! Přesně! Kaishin vůdcem!" Zvolal jeden z ninjů a pak se dalších několik přidalo. Daisuke nevěřil svým očím. Za jeho vlády Suichu jen rozkvetla a poprvé se něco takového stalo a hned jdou lidi proti němu. Za to si však mohl sám, protože nikdy nikomu nic o svých plánech neřekl, vše držel pod poklicí. To už ale šli všichni k moři, kde začali vypouštět dřevěné lodě. Lodě plavaly s mrtvými těly po moři a ninjové vždy poskládali pár pečetí a z úst jim vylétla malá ohnivá koule, která zapálila jednu z lodí. Někteří stříleli zapálené šípy neboť neměli katon, ale během chvíle bylo na moři přes 15 zapálených lodí a celý hrad byl "krásně" ozářen. Batsu vyšel ze svého hradu a viděl sedící Eve. Věděl o tom, že ji zemřela matka. Sice nebyl v místnosti, když se to dozvěděla, ale věděl to. Pomalu k ní došel a dal ji ruku na rameno. "Pojď Eve, je čas rozloučit se s tvoji matkou." Řekl ji a doufal, že to nebude brát jako nějakou urážku. Bral to tak, že potřebuje uzavřít kapitolu. Pokud s ním šla, tak vytáhl jednu z lodí a položil ji do vody, aby ji mohla Eve strčit a vydala se na cestu na širé moře. Poté ji podal luk se zapáleným šípem. Kokai se svým synem odnesl Kira do hradu, kde ho položil na jednu z laviček a pak odešli k přístavu, kde Kaishin mohl položit matku na jednu z lodiček. "Je to na tobě Kaishine." Řekl se smutným pohledem a myslel to tak, že ji měl odstrčit a poté pomocí jutsu zapálit. Než to však udělal, tak ještě naposledy políbil svou ženu na tvář a v dlani ji udělal ledovou vločku. Pak došel ke Kaishinovi, kterého rukou chytl za vzdálenější rameno.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Myri
Chunnin
Chunnin
avatar

Počet příspěvků : 321
Datum založení účtu : 29. 05. 15
Věk : 21

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Wed Mar 02 2016, 23:42

Eve Kurosu

Eve poslouchala toho kluka, se kterým se potkala dneska ráno v jejich bytě. Nejdřív jí přišel celkem v pohodě, ale teď si na něho udělala jiný obrázek. Jsi hloupej. Dokuď nepoznáš pravdu, tak tomu neporozumíš. Daisuke se snažil, aby lovci trpěli za svoje činy a určitě to zahrnuje to rozbombardování Konohy. To, že se to potkalo s tímto útokem, musela být opravdu náhoda. Jestli Daisukeho zesadí z vedení, tak to bude ještě horší. Vsadím se, že nikdy nemá takové dobré zdroje informací, jako má zrovna Daisuke. Naše cesta do Konohy měla význam... velký význam. Význam, který pro každého z nás vytvořil životní zkušenost a velký krok kupředu. Lovci jsou oslabeni, my máme neustále morálku bojovat a nevzdávat se. Třeba toho využít. Pomyslela si Eve a dala by cokoliv za to, aby něco takového mohla říci všem těm ninjům, ale nemohla.. nešlo to. Co si o tom myslíš Charioto? Jsi démon, takže na tomto světě musíš být už pekelně dlouho. Řekla si v mysli a silně pochybovala o tom, že jí nějak odpoví. Jak řekl Daisuke, ta katana uživatele ignoruje, ale stále tu může být nějaká šance. Lidé začali skandovat to, že chtějí toho hlupáka vůdcem. Eve jenom pokroutila hlavou do stran. Uvedete se do záhuby... Pomyslela si a pak se podívala na oblohu, která byla pokrytá hvězdami. Chtěla bych se vydat do Shosanbetsu, nebo někam do jeho okolí... najít otce a vyřídit si jednu důležitou věc. Prolítlo jí hlavou při tom krásnou pohledu a pak k ní přišel Batsu. Batsu byl zrovna ten poslední, koho by chtěla vidět, ale v téhle situaci jí to bylo úplně šumák. Jeho ruku si z ramene hnedka sundala, protože jí to nebylo příjemné. "Rozloučit... " Řekla potichounce tak, aby jí slyšet jen Batsu. Zvedla se a šla pomalu za ním. Batsu položil na vodu jednu z lodiček, které se mají zapálit a rozloučit se tak s duší určitého člověka. Eve si klekla a oběma rukama jí strčila tak, aby se pěkně plavila po vodě. Z kleku se postavila a sledovala lodičku. Nemyslím si, že to byla moje chyba... měli jste mi to říct... Pomyslela si a sklopila hlavu. Batsu jí podal luk a zapálený šíp. Eve nebyla ve střelbě moc dobrá, ale chtěla uctít památku svojí matce, i kdyby se musela soustředit věčnost. Eve pomalu natáhla hořící šíp a poté ho vystřelila směrem na lodičku. "Sayonara, ka-sama." Řekla a luk neustále držela v ruce sledujíc hořící lodičku.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Mar 03 2016, 17:43

Kaishin Suikafuurado

Lidé začali skandovat že ho chtějí jako nového vůdceho. To Kaishina docela šokovalo ale nebral je moc vážně. Věděl že lidi nemůžou mít zdravý úsudek takhle po bitvě a navíc se mu o takové pozici ani nezdálo. Měl teď důležitější věc na práci - pohřeb matky.



Pomalu přistoupil k loďce do které pomalu pokládal svou matku. Po tváři mu ztekla další slza a on zatnul zuby aby překonal tu bolest kterou teď procházel.
"Jak si mě tu mohla takhle nechat!?" Pomyslel si a chytl jí za druhou ruku kterou pevně stiskl. Nepřestával brečet a zhluboka popotahoval jakoby se ani nemohl nadechnout. Ostatní loďky už byli kousek od přístavu a pomalu jedna po druhé začali hořet. Otec ho chytl za rameno a tím mu dal najevo, že už je čas. Nechtěl, ale musel. Musel to překonat a přenést se přes to protože by ho to jinak úplně zničilo.
"Maeko se vždy dokázala usmívat i v těch nejtěžších situacích. Byla nápomocná každému kdo potřeboval a nikdy nikoho nezavrhla. Bez ní bude svět zase o něco temnější. Nezapomeňte na ní a až vám bude nejhůře, vzpomeňte si na její úsměv. Právě ten úsměv byl pro mě symbolem. Symbolem rodiny Suikafuurado." Řekl hlasitěji pro členy rodiny Suikafuurado a otřel si slzy. Pomalu si odepnul náušnici ze svého ucha která byla ve znaku rodiny a položil jí matce do dlaně.
"Nezapomeneme.." Řekl potišeji a lehce strčil do loďky, která se vydala směrem od přístavu. Bedlivě sledoval každý pohyb její rakve a snažil se zapamatovat si každý detail jejího těla. Měl nutkání za ní skočit do vody a přivést mezi živé. Nešlo to, musel to udělat. Pomalu složil několik pečetí a přiložil si prst k ústům.
"Katon: Housenka no Jutsu" Řekl potichu, skoro až pro sebe a úst mu vyletěla jedna malá ohnivá koule, která zasáhla loďku až když byla ve velké vzdálenosti.
"Sbohem.. Maeko z rodiny Suikafuurado. Sbohem.. mami..."
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Mar 03 2016, 20:35

Batsu

Viděl jak Eve sleduje hořící loď. Sledoval ji s ní. Byla to velmi smutná událost, ale zároveň to bylo naprosto krásné. Celý přístav byl ozářen a všichni lidé ze Suichu stáli na pláži nebo na molech a společně koukali na to, jak pomalu lodě odjíždí pryč a mizí v dálce. Batsu slyšel všechny ty smutné myšlenky, ale pak uslyšel něco jiného. Uslyšel to, co slyšela i samotná Eve. V hlavě se ji ozval hrubý hlas. Hlas, který ještě nikdy neslyšela, ale hned ji bylo jasné, že k ní promlouvá Charioto. Vy lidé jste všichni moc choulostiví. Život je začátek a smrt je konec, kdy konečně pochopíte, že to není nic smutné, ale normální koloběh života. Přesně kvůli tomu jste všichni tak slabí, protože se bojíte smrti. Promluvil k ní. Batsu stál vzadu a jen naslouchal. Nikdy předtím Chariota neslyšel. Jsi teď má nová majitelka a neumíš se chovat. Potřebuji, abys žila, abychom si mohli vzájemně pomáhat. Znovu promluvil. A ještě k tomu jsi tak slabá. Pokud ti někdo sebere zbraň, tak nic neuděláš. Jsi směšná. Dodal k tomu všemu. Pak se odmlčel a najednou Batsovi cuklo hlavou a pocítil, že se přestal ovládat. Jeho oči byly najednou šedivé, jako kdyby měl šedý zákal. Pomalu došel zezadu k Eve sáhl na její záda. "Ty můžeš za její smrt." Řekl ji potichu a když se otočila, tak uviděla Batsua s těmi divnými oči, ale během vteřiny už byl zase normální a stál od ní vzdálený pár metrů a nechápal, proč na něj tak hledí. Eve měla opět vidinu, která byla spojena se Saiovým prokletím. Otázka však byla, zda byla slyšina a vidina i promluvení Chariota nebo ne.

Kokai Suikafuurado

Slyšel vše, co jeho syn řekl. Vykouzlilo mu to menší úsměv na rtech, protože si představil svou ženu v tom nejlepším. Nemyslel teď na to, že mu odjíždí jeho jediná žena, ale na to, co řekl Kaishin. Před očima viděl to, jak se s ní vlastně seznámil - bylo jim kolem 16ti let.

"Vidíš ji, Daisuke?" Zeptal se mladý Kokai svého nejlepšího kamaráda, když uviděl jak u moře trénuje mladá Maeko se svým bratrem Suizem. "Ona je tak nádherná." Řekl znovu a Daisuke do něj trochu strčil. "Tak za ní běž ne?" Zasmál se, ale Kokai nešel. Naopak si stoupl zády k ní a koukal na Daisukeho. "Jsi blázen? Víš, kdo je její otec ne? Však mě úplně nesnáší od té doby, co jsem mu naplnil pokoj sněhem, protože jsem si myslel, že je to pokoj Suiza." Trochu se nad tou vzpomínkou zasmál, ale pak znovu zakroutil hlavou. "Neexistuje žádná šance, že by na mě Maeko promluvila, natož abych se ji líbil." Dodal a koukal na Daisukeho. Nechápal, co to Daisuke dělá. Celou dobu cukal hlavou a kulil oči, aby mu tím něco sdělil, ale Kokai tohle vůbec nechápal. "Ani si nevšimla, že ji každý trénink pozoruji. Ta by se do mě nemohla zamilovat." Řekl, ale to už si za jeho zády odkašlala nějaká dívka. Kokai celý ztuhl a zrudl. Daisuke před ním jen pokrčil rameny stylem "Já se snažil.". Poté se Kokai otočil a celý rudý se zahleděl do Maeko očí. "Ahoj, to jsi mluvil o mně?" Zeptala se Maeko a usmála se od ucha k uchu. Kokai jen pokýval hlavou. Maeko se znovu usmála, pomalu kolem něho prošla a přejela mu prsty po rameni. "Co ty víš." Dodala tiše a pak pomalu odešla.

A přeci jen jsi mi dala šanci. Pomyslel si a zmáčkl trochu Kaishinovo rameno. "Je čas si jít lehnout. Musíme uložit Kira. Čeká ho velký souboj během kterého bude potřebovat naši víru." Řekl tiše a koukal na Kaishina. "A ty taky budeš potřebovat klid. Něco se v tobě probudilo, že?" Dodal tak tiše, aby to slyšel jen on, protože by to mohlo ostatní lidi z klanu Suikafuurado znepokojit.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Myri
Chunnin
Chunnin
avatar

Počet příspěvků : 321
Datum založení účtu : 29. 05. 15
Věk : 21

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Thu Mar 03 2016, 22:09

Eve Kurosu

Eve sledovala lodičku a po chvilce položila luk na dřevěný stolek, který byl poblíž. Ještě jednou se podívala na lodičku s tím, že potom už půjde do bytu, který jí poskytla Nami. Avšak najednou uslyšela divný hlas, který se potulovat její hlavou. Nedokázala si to vysvětlit, ale jediné, co jí napadlo, bylo to, že se konečně ozval Charioto. Souhlasila se vším, co řekl, protože si toho byla i ona sama vědoma. Nikdy nikdo neví, kdy si pro ně smrt přijde. Nebojím se smrti... jenom chci něco dokázat, než přijde můj konec. Řekla si v mysli a znovu se podívala na tu lodičku. Neumím se chovat? Mám žít? Jsem směšná? Ptala se v mysli a pak zavřela oči. Máš pravdu... každý má svoje výchylky ve kterých je špatný.  Dodala a pak jí Batsu ze zadu sáhl na záda a řekl větu, za kterou by ho hned na místě zabila. Posunula katanou a chtěla ho seknout. "Drž hubu ty....!" Vykřikla, ale hned zmizel a byl zase na svém místě. Bylo jí to hodně divné, protože jeho oči byly jako vyměněné. Podívala se na něho vražedným pohledem a pak jí došlo, že to byla zase nějaká ta vize osvobození či co to Daisuke říkal. Tohle se mi přestává líbit. Pomyslela si a pak pohled odklonila na oblohu. Je mi jedno co si myslíš, nebo co uděláš. Jsem tvoje majitelka, takže buď budeš poslouchat, nebo si hledej jinej zdroj síly. Řekla mu v mysli a se sklopenýma očima se rozešla směrem do bytu Nami. Věděla, že ty vidiny jí budou potkávat častěji a proto nechtěla už nic dělat, ale jenom jít "domů" a tam si být jistá, že vše, co se tam uděje, je vize.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sat Mar 05 2016, 12:43

Kaishin Suikafuurado

Přemohl se k mírnému úsměvu na otce aby ho trošku povzbudil a přikývl. Nevěděl co se s Kirem stalo, ale to chtěl zjistit až osamotě někde v klidu jen s ním. Přistoupil blíže a naklonil se ke Kokaiovi, aby mu něco mohl pošeptat.
"Klid? Potřebuji spíš jednat. Probudila se ve mě část démona a potřebuji ještě 2 zbylé části. Pak budu dost silný na to, abych pomstil matku a ninji kteří tu dnes padli." Řekl otci do ucha a pak ho poplácal po rameni jako náznak, že ho bude následovat až bude chtít.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 23
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sat Mar 05 2016, 16:02

Eve -> Eve vyjela na Batsa, což ho dost vyděsilo vzhledem k tomu, že ji vůbec nic neudělal a chtěl se k ní zachovat hezky. Pak mu ale došlo, že jde asi zase o jakousi vidinu a Eve nedokáže rozeznat rozdíl, což by ji mohlo dělat někdy i dost velké problémy. Nestihl na to nijak zareagovat, protože se Eve rozešla směrem ke svému bytu. To co Eve udělalo dost lidí okolo ní znepokojilo. Byla ve vesnici nová a takhle veřejně během pohřbu na někoho vyjela, to nedělá dobrý obrázek. Co ale udělala nejhorší bylo to, že se pokusila vyhrožovat Chariotovi, což byla osudová chyba. Neznala ho, takže nemohla tušit, že to co udělala byla chyba. Pocítila to až ve chvíli, kdy došla do pokoje a najednou měla křeče po celém těle, že sotva chodila. Byla to urputná bolest a její katana svítila rudou barvou. Už nikdy mi neodporuj! Ozval se jí znovu v hlavě ten naštvaný hlas a pak teprve ty křeče přestaly. Eve si mohla jít konečně v klidu lehnout.

Kokai Suikafuurado

Vyslechl si odhodlaný projev svého syna a musel se trochu pousmát, protože se mu líbilo, že jeho syn dospěl. Poznal to ve chvíli, kdy si určil jasný cíl, za kterým momentálně půjde. Neslyšel v tom žádnou pomstu, ale naopak jakýsi slib, že udělá cokoliv, aby se už nikdy nestalo něco podobného. "Dobře." Řekl mu tiše a pomalu se rozešel zpět do hradu, kde vzal Kira a pomalu došli společně do jejich bytu. Když otevřel a podívali se dovnitř, tak chvíli nemohl udělat krok, protože mu vše připomínalo Maeko. Dovnitř vkročil až po nějaké chvíli a Kira ihned uložil do postele. "Měli bychom si jít lehnout, byl to náročný den. Zítra si můžeme o všem povědět, co ty na to?" Pobídl Kaishina.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Myri
Chunnin
Chunnin
avatar

Počet příspěvků : 321
Datum založení účtu : 29. 05. 15
Věk : 21

PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   Sat Mar 05 2016, 21:18

Eve Kurosu

Pomalinku šla do domu a po cestě tak bloumala o tom, co se bude dít zítra. Když došla do baráku, který patřil Nami, tak si hned sundala to hnusné oblečení a hodila ho do koše. Polonahá šla do pokoje s katanaou v ruce. Tu dobu začala cítit silné křeče, které se proháněly celým tělem. Pak se ozval hlas Chariota, který hodně jasně zdůrazňoval, že mu nemá odporovat. Eve spadla na kolena a rukama se podpírala. Jestli si myslíš, že tímhle něco vyřešíš, tak se pleteš... Řekla mu a pak se snažila skrz ty křeče znova postavit. Snažila se odolat tomu tlaku, který na ní vyvíjel. Máš sice určitou sílu, ale tvoje pravá síla se bere z MOJÍ  životní síly, takže nemáš na výběr, jestli tedy chceš "žít". Určitě si v té kataně neskončil jenom pro to, že jsi chtěl... Dodala a pak ty bolesti s křečí přestaly. Bylo jí jasné, že musí své kataně projevit nějakou tu úctu. To samé ale platí i pro opačnou stranu. Eve věděla, že jí Charioto vidí, jako slabou, ale zmínil to, že s ní chce vycházet. Chtěla udělat pro to vše, aby spolu vycházeli, ale očekávala taky podporu z opačné strany. Nejspíš se budu muset opravdu stát silnější... budu muset hodně tvrdě trénovat. Pomyslela si a když už se mohla hýbat, tak katanu položila na postel a vytáhla si svoje oblečení. To chtěla hodit na židličku, ale pak si uvědomila, že jí přesekla a schovala ve skříni. Proto svoje oblečení hodila taktéž na postel a pak se odebrala do koupelny. Sundala si svoje spodní prádla a skočila do sprchy. Teplá voda byla hodně příjemná a hlavně smyla všechnu špínu. Eve se hnedka cítila lépe. Na věšáku byl župan, který nejspíš používala Nami. Vzala ho a oblékla si ho. Celý den nic nejedla a proto se rozhodla se ještě před spaním trochu najíst, aby jejímu tělu dodala potřebné zdroje energie. Po lehkém jídle se odebrala do postele a jen si tak na lehko lehnula i v županu, protože jí trápilo to s těma vidinama. Daisuke jí říkal, že se musí smířit s tím, co v minulosti udělala, ale Eve nevěděla jak. Doufala, že další den najde odpověď na většinu svých otázek. Pomalinku usínala a pokuď se neobjevila žádná vize, nebo něco dalšího, co by jí přerušilo klid, tak usnula.
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Věděli jste, že to přijde!   

Návrat nahoru Goto down
 
Věděli jste, že to přijde!
Návrat nahoru 
Strana 1 z 6Jdi na stránku : 1, 2, 3, 4, 5, 6  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Kage Wars :: Kage Wars: Vyhnanství :: Suichu Kyanpu :: Herní místnost-
Přejdi na: